

- Vidíš se už v letadle do Anglie, ALE máš strach?
- S e-bookem ZDARMA budeš blíže ke konečnému rozhodnutí.
Dnes, 28. prosince 2020, mám po několikaletém půstu opět chuť s vámi sdílet svůj rok 2020 a zároveň prozradit i něco z let předešlých. :) Nakonec mě to donutilo sepsat ještě zpětně nejdůležitější události roku 2018 a 2019. :D Naposledy jsem psala o roku 2017, který byl nabitý událostmi.
Skončil ale neslavně, prosinec jsem trávila v nemocnici na rehabilitační klinice ve Vinohradské nemocnici. Z Vinohrad jsem po propuštění rovnou jela kupovat kapry, protože za dva dny byl Štědrý den. A jak rok skončil, tak také pokračoval. Záda bolela a bolela dál.
Z předsevzetí, která jsem si sama sobě vytyčila, jsem splnila pouze 2., 3., 4.
A 1., 7., 8. a 9. částečně. Připomenutí, o která předsevzetí se jednalo:
Převážnou část roku jsem strávila doma na neschopence. Na jaře se blýsklo na lepší časy. Dostala jsem lázně a v červnu vyrazila do Luhačovic.
S kamarádkou Evou, která se do Luhačovic před pár lety přestěhovala natrvalo z Prahy, jsme zašly na skvělé představení Frankie a Johnny. V hlavní roli s Alešem Hámou, který nám ukázal své nahé pozadí, a Terezou Kostkovou. Počasí bylo tropické a navíc spolubydlící zaplnila společný pokoj velice dusnou negativní atmosférou, jakou jsem už dlouho nezažila.
Zajímá tě, zda mi pobyt pomohl? Pár dní před odjezdem jsem lázeňské procedury musela ukončit…
Naštěstí se záda začala trošku lepšit, takže jsem zbytek léta mohla odpoledne na vycházky. Nejraději jsem chodila na Vyšehrad. Jenže se znovu ozvaly hemeroidy, které mi daly několik let pokoj. Naposledy v Anglii, kde mi předepsali mast a bylo to po pár týdnech v pořádku.
Při první návštěvě lékaře na specializované klinice v Praze mi byla doporučena okamžitá operace.
Termín jsem dostala za 14 dní s tím, že zároveň se zákrokem se provede kolonoskopie. 8. 10. jsem byla odoperována v celkové narkóze. Po probuzení jsem zažívala ukrutnou bolest.
Zotavování bylo dlouhé a bohužel se mi díky tomu zhoršila záda, jelikož jsem nemohla pokračovat v domácím cvičení nastaveném z Rehabilitační kliniky.
Ráda bych apelovala na lidi, kteří zlehčují potíže a starosti druhých. Souzním s tímto příspěvkem na FB Cesta k dětem – cesta k sobě Petry Hanelové. Prosím o přečtení a zamyšlení se nad tím, než někoho druhého odbydete podobnými slovy „…ale prosím tě, vždyť to nic není…“
Vánoce a Silvestra 2018 už jsem byla schopná oslavit se svou rodinou celkem normálně, i když s určitými omezeními. Na společné vánoční fotce byste předešlá trápení asi nepoznali. Zdání klame.
Předsevzetí jsem si raději nestanovila. I když vlastně dvě ano. Zvládnout rok 2019 v lepší zdravotní kondici než tento a najít si novou, mým zádům více vyhovující, práci.
Večer na Silvestra jsem poprosila svou sestru (já jsem ještě nebyla schopná sedět u PC), aby mi poslala životopis do jedné firmy, která mě zaujala. Brali i na částečný úvazek, což by mi vyhovovalo. Představa byla 20 hodin týdně a uplatnění angličtiny.
Měla jsem hned lepší pocit, že nepřenáším nevyřízené resty do dalšího roku.
Hned po svátcích jsem obdržela pozvání na pohovor. Tím jsme se přesunuli do roku 2019.
Adél
P. S. Leden 2019 nás nenechal ani nadechnout, začal zostra! Na Nový rok mě sestra pozvala na Letnou. Jela tam se synovcem bruslit. Prý ať mají trošku toho zdravého pohybu po svátcích strávených převážně u pohádek a cukroví. Já samozřejmě jen jako divák v rámci odpolední vycházky. Po dvaceti minutách mi jí k ochozu přivedla v slzách cizí paní. Dozvídám se, že upadla a má něco s ramenem. Zavolala jsem jí záchranku, která jí odvezla do nemocnice. Více ZDE.