

- Vidíš se už v letadle do Anglie, ALE máš strach?
- S e-bookem ZDARMA budeš blíže ke konečnému rozhodnutí.
Je poslední den roku 2020 a já pociťuji lásku, radost, pohodu, zdraví a soulad se svým vnitřním světem. Mám co jíst, mám kde hlavu složit, mám práci, rodinu, přátele.
Nic víc nepotřebuji. Když se za uplynulým rokem ohlédnu, mám dobrý pocit, že se mi vydařil a to i přes pandemii koronaviru. :) Pojďme se mu podívat na zoubek.
11. ledna probíhala naše tradiční rodinná vánoční sešlost, tentokrát u sestry Zuzi. Moc jsme si to užili, ještě netušíc, že příští Vánoce si budeme přát jen po telefonu a internetu.
Přišli jako každý rok sestřenice, bratranec s rodinou, strejdové, tetičky, no bylo nás dohromady 14. To by nám letos neprošlo. :D
V lednu slavíme se sestrou Zuzi narozeniny. Jsme každá jiná, ale přesto obě kozorožky.:D
I když jsme neměly kulatiny, domluvily jsme se ještě s kamarádkou Simčou, která je rozená v listopadu, že si uděláme dámskou jízdu a všechny troje narozky oslavíme společně ve velkém stylu na moje narozeniny 17. ledna.
Nejsme ani jedna z nás čarodějka (ale kdož ví), nějak jsme intuitivně tušily, že to máme uskutečnit teď a nečekat na příští rok, kdy má mít kamarádka padesátiny. Jako bychom věděly, že pak už to dlouho nepůjde.
Brasileiro U zelené žáby aneb „Brazilská restaurace s chutí ohně“, U radnice 13/8, Praha 1, tel.224 234 474 (stojí za ní lidé z Ambiente), místo konání oslavy, nacházející se kousek od Staroměstského náměstí. Navrhla Simča, která už tam byla i s rodinou několikrát a byli nadšení.:)
Rezervaci jsem provedla už v půlce prosince :)
Funguje to tak, že za určitý poplatek, podle toho, zda tam jdeš ve všední dny, o víkendu, večer, odpoledne atd. Sníš na co máš chuť a místo v žaludku. Takové all-you-can-eat. My jsme si vybraly variantu za 1 200 Kč.
Hlavním tahákem podniku jsou grilovaná masa ze špízu servírovaná přímo u stolu. V nabídce jsou různé druhy mas např. vynikající hovězí grilované na dřevěném uhlí, předkrmy podle receptu z Rio de Janeira, sushi, mořské plody, ovoce (výborný grilovaný ananas), zeleninové saláty, přílohy… Saláty si nabíráš dle chuti z bufetového stolu.
Předkrm
Se Zuzi jsme pokračovaly na Vyšehrad do Kongresového centra. Tak to nevymyslíš. Oslavovat čínský Nový rok potažmo Čínu, ze které pravděpodobně unikl koronavir (do stejné skupiny patří již od roku 2003 nám známý SARS), se opravdu nepovede každému. :)
My jsme samozřejmě v tu dobu ještě nic netušily, nevím, zda bychom se zúčastnily. Později se uvádělo, že už v prosinci se objevily v Asii, konkrétně ve městě Wu-chanu, první případy nákazy.
Na akci bylo velké množství Číňanů. Plný obrovský sál lidí.
Program se nám líbil a hlavně jsme byly nadšené ze závěrečného ohňostroje, který se konal před vstupem do Paláce kultury a byl situován směrem nad Pražský hrad.
Po ohňostroji oslava pokračovala v nedaleké restauraci Kandelábr, kde jsme si připili pivem i s bratrancem, který dorazil z práce.
Děkuji své mamce za krásnou výzdobu a výborný narozeninový dort.♥ Děkuji všem přítomným, že přišli a za dárečky a kytičky.
Všude se začínalo mluvit o novém viru, který se v Evropě poprvé objevil 24. ledna ve Francii. Poté následovalo Německo, Finsko, Itálie, Rusko, Velká Británie, Švédsko, Španělsko, Belgie a Česká republika.
V práci jsem se už cítila lépe. Největší stres opadával, ale ještě jsem se nepovažovala za úplně zapracovanou, i když jsem nastupovala minulý rok v říjnu.
S tetou jsme zašly na oběd do restaurace u Staroměstského náměstí. Teď si nevzpomenu na jméno. :) Je hned naproti obchodu v Celetné, kde za komunistů prodávali pěkné svetry a plavky. Moc doporučuji, krásné prostředí a výborné jídlo a hlavně moc milá obsluha. Už to mám! Jmenuje se La Scala a je v Celetné 601.
Já jsem si objednala lasagne a teta klasicky pizzu.
Po uspokojení našich hladových břich jsme vyrazily na procházku starou Prahou, po Karlově mostě na Kampu. Tam nás zaujala miminka ze Žižkovské věže. Bylo to další znamení? :D
A je to tady! Už několik týdnů jsem sledovala zprávy ohledně postupující nákazy covidem 19. Každým dnem se více a více blížila k našim hranicím. Pravděpodobně ji k nám dovezli lyžaři z Itálie. Informace, že se v České republice objevil první případ pacienta s koronavirem nás zastihla v kavárně u Flóry, kam jsme popojely z Náměstí Míru.
V půlce března jsme v práci dostali pokyn, abychom začali nosit přes ústa a nos roušku. Tato oranžová byla moje první, kterou nám hodná pacientka ušila a darovala.
Povoleny byly procházky na čerstvém vzduchu a sport venku. Zakázáno bylo sednout si někde u stánku s kávou nebo jiným občerstvením. Takto nám oblepili dětské hřiště na Vyšehradě. Foceno 4. dubna.
Hřiště pro děti je také opatřeno páskou. Zákaz hraní!
Jelikož by dům nesplňoval podmínky pro schválení dotace na zateplení, musela i naše mamka nakonec souhlasit s výměnou oken v panelákovém bytě starých 50 let.
Už od konce ledna jsme měli objednanou firmu. Zařizovaly a platily jsme to na půl se sestrou. Mamka o tom nechtěla ani slyšet. Takže jsme se snažily ji z toho co nejvíce distancovat. Po prozkoumání nabídek na internetu jsme se rozhodly pro českou firmu PRAMOS.
Firma má 25letou tradici. Okna se vyrábí v Šitbořicích nedaleko Brna. Vždy ráda podpořím české výrobce. Mají 30 poboček a jedna je zrovna kousek od mamčina bytu. Tam jsme se Zuzi zašly a vše do detailu probraly s ochotnou paní „prodavačkou“.
Říkaly jsme si, zda se výměna uskuteční, protože covid, ale firma nás ubezpečila, že vše jde podle plánu a jejich zaměstnanci přijedou a budou mít roušky.
V Bauhausu jsem koupila igelitové fólie, v práci šetřila krabice od papírových rolí z fyzioterapie. Obešla jsem partaje, o kterých mamka věděla, že mají také ještě stará okna.
Nakonec se k mamce přidali ještě dvoje sousedi. Tím pádem už mají v domě, mimo jedné partaje, všichni plastová okna.
Hotovo! A takhle krásně to dopadlo. Mamka je spokojená. Po dobu výměny s ji vzala k sobě sestra domů. Můj syn přemístil zpátky nábytek, sestra a já jsme poklidily.
V květnu přibývali nemocní covidem. U nás všichni naštěstí zdraví. Zašly jsme k Hamerskému rybníku načerpat trochu pozitivní energie.
S tetou jsme si udělaly výlet do Dobřichovic k naší milované Berounce. I kačeny mají na coviďáka svůj jasný názor. :D
Cestou jsme si pochutnaly na kávě a dortíku. Samozřejmě pouze sezení venku a v rouškách. Takhle jsem měla připravený rezervovaný stůl v restauraci hned za mostem v Srbsku. Tomu říkám úcta k zákazníkovi.
13. června jsme byly se sestrou uklidit na hřbitov vánoční stromek, abychom ho měly připravený na Vánoce.
Sestra mě a tetu vzala s sebou na vyhlídku Máj. Viděla někde na FB fotky z tohoto místa a moc to chtěla vidět na vlastní oči.
Vláda v létě rozvolnila všechna epidemiologická opatření. Takhle to třeba vypadalo začátkem července na Berounce. :)
Vyrazili jsme do kempu kousek od Vranova nad Dyjí na Moravě ve složení sestra a její syn a já a můj syn. Oni do stanu, my se synem jsme si zamluvili chatičku. Kemp byl moc pěkný. Počasí střídavé. Došlo i na koupání a kluci se poprvé postavili na paddleboardy a byli nadšení.
Mně se sestrou se zase moc líbilo na výletě v Lednicko valtickém areálu.
Přemluvily jsme kluky k prohlídce zámku. Byl to poslední den, kdy se ještě musely nosit ve vnitřních prostorách roušky. Ono se to vůbec celý rok střídalo v rychlém tempu. Roušky nandat, roušky sundat! Připomínalo to Kocourkov.:D
Proběhla 21. července na Hamerském rybníku ve vinárně. Dobrou náladu nám zajistili kluci z kapely ENFACE. Folk, pop, rock v jejich podání byl super. :) V září se měla konat velká rodinná sešlost, abychom narozeniny pořádně oslavili. Nakonec jsme ji po vzájemné dohodě odpískali. Bylo by to velké riziko přenosu nákazy koronaviru.
Kadeřnictví se zavírala a otevírala. Dostat se zrovna do pořadí při otevření byl oříšek. Mně se to naštěstí dařilo.
Zážitkem byla návštěva Kostela v. Vintíře v Dobré Vodě v česko-německém pohraničí. Jde o dříve oblíbené poutní místo.
Vstup po předchozí telefonické rezervaci na tel. 604 403 269.
Vstupné:
Otevírací doba:
V Německu jsme si chtěli dát oběd na zahrádce restaurace u jezera. V roušce jsme čekali u vchodu, než se uvolnil stůl, ke kterému nás servírka odvedla. Poté nám přinesla formuláře, do kterých jsme museli napsat svá jména a telefonní číslo. Pokud by se objevil někdo pozitivní na covid, kontaktovali by nás. To se ale naštěstí nestalo. V ČR se o tomto postupu také uvažovalo, ale nezrealizoval se.
Já jsem si objednala typické německé jídlo. Knedl s houbovou omáčkou. Šlo o lišky, které chutnaly výborně. Asi jsem je jedla poprvé. Je to taková zvláštní nepopsatelná chuť. Knedlík byl trochu tužší, ale celkově jsem si pochutnala.
Tuhle krásnou muchomůrku jsem našla v šumavském lese. :) Ale byl i košík jedlých hub. Pochutnali jsme si na smaženici i houbové omáčce.
Týden před odletem se mě zmocnily pochyby, zda vše dobře zvládneme. Pár dní před odletem Babiš zařídil zrušení povinnosti covid testů.
Nakonec jsme si s tetou dovolenou krásně užily. Na ostrově nebyl hlášen jediný případ koronaviru a navíc tam bylo poloprázdno jako ještě nikdy.
Procházka prázdným Karlovým mostem byla neopakovatelná.
Předposlední den před opětovným uzavřením divadel mně kolegyně vytáhla na Rebelky. V hlavní roli Chantal Poulen byla skvělá. Samozřejmě v rouškách diváci, herci měli od vlády výjimku.
Roušek není nikdy dost! Dokupuji na e-shopech, aby mi ladily k oblečení. Přeci jen na recepci je potřeba trochu reprezentovat.
Procházky po Vyšehradě o samotě. Shlukování se nedoporučuje. Jelikož jsem ráda sama se sebou, vůbec mi to nevadilo.
V listopadu jsem musela na kontrolu na endokrinologii. Rozesmála mě tato socha s rouškou. Nebyla jediná, kam lidé umísťovali tuto novou nezbytnost běžného života.
V práci jsme se domluvili a oblékli se do kostýmů. Já šla za čertici. Bububu. :D Kostým pěkně dotvořila černá rouška.
Roušky mají totiž několik výhod:
Jj, skoro na všem se dá najít něco pozitivního. :)
Mně se to tak zalíbilo, že jsem si tak vyšla i na sobotní procházku Vyšehradem. :) Děti byly nadšené.
I někteří dospělým jsem vykouzlila úsměv na rtech.
Potkala jsem pána, který se mě jako zkušené čertici zeptal, kde najde na Vyšehradě Čertovy kameny. Za pomocí obrázku z internetu jsem zjistila, že to místo znám, jen jsem nevěděla, že se tak jmenuje. Nachází se v parku hned u východu ze Slavína. Tam, kde je hrob Boženy Němcové.
Máme v práci skvělý kolektiv a tak jsme se před Vánocemi domluvili, že si to tam hezky nazdobíme a oblékneme se do kostýmů. Mně sestra Zuzi půjčila převlek Elfa, kterého si koupila na Štědrý den. Mělo to velký úspěch, jelikož můj šéf má rád americké Vánoce takže se to zrovna hodilo.
Zašly jsme se sestrou na Staroměstské náměstí podívat se jako každý rok na stromeček. Letos byl ve zlatém hávu s bílými, modrými a červenými koulemi. Patrně v barvách naší vlajky. :)
Bez vánočních trhů bylo náměstí jiné, než předešlé roky. I tak ale mělo stále své kouzlo. Nově, po více jak sto letech od jeho svržení, je postaven mariánský sloup (4.6. 2020), ještě jsem si na něj nezvykla. Doufejme, že nám přinese lepší časy.
Sloup byl vztyčen jako projev díků Panně Marii za úspěšnou obranu pražského souměstí před Švédy na podzim roku 1648. Zdroj: Wikipedie
Dopisuji článek, kolem mě už je tma tmoucí a petardy vybuchují. Sestra se synem mají za chvíli přijet, abychom společně přivítali Nový rok.
Ráda bych vám popřála všechno nejlepší do nového roku 2021. Hodně zdraví, štěstí a lásky.
Nejsou to totiž prázdné fráze nýbrž to co opravdu potřebujeme. Bez toho je život opravdu těžký.
Vaše Adél♥
P. S. Napište mi, jaký byl ten váš rok 2020. Doufám, že jste neztratili někoho blízkého a pokud ano, hodně sil a trpělivosti na překonání ztráty.
P. S. S. Já už se jdu vrhnout na chlebíčky! Yum! Mňam!